PARTNERSTVÍ

Slovo PARTNERSTVÍ poletuje vzduchem jako ptačí pírko. Téměř každý jej zaregistruje, někdo zvedne zrak, někdo se jej snaží chytit, někdo si jej všimne, až když spadne na zem, někdo jej zvedne, někdo jej nechá a jen pozoruje, až se do něj zase obrátí vítr a ono opět vylétne a skončí v rukou jiné bytosti.
Partnerství vnáší bujný, hustý opar do mnoha součastných soužití a domácností. Vyplývá na povrch to, co bylo zaházeno hlínou. Čím dál tím více dochází k "náhodám", jež otevírají třinácté komnaty ať už muže, či ženy, ne- li obou. Najednou se i ve společenském dění čím dál více projednávají témata, která hovoří o hádkách, nevěrách, podvodech, využívání, vydírání, psychickém teroru, mnohdy i fyzickém násilí a nebo naopak "pouze" o nespokojenosti a absenci pocitu štěstí, lásky, radosti. Ve vztazích chybí hlubší naplnění. Pozadu nezůstávají také problémy s početím, které s kvalitou vztahu velice úzce souvisí. Jak jsme již slyšeli či četli, dětské dušičky již nechtějí na sebe přenášet resty rodičů a ani nechtějí zachraňovat problémy jejich rodové linie a tak si své potenciální rodiče velmi kvalitně vybírají. Páry ovšem častokrát nevědí, že kolikrát by postačilo začít se zabývat sebou vnitřně a dostat se k řešení bloků, které neplodnost zapřičiňují a tak se dostávají do ordinací specialistů, zkoušejí umělá oplodnění nebo nejrůznější alternativní metody, které končí tím, že jsou neúspěšné a nebo se jim narodí děti, které nejsou zrovna v pořádku a tak je rodičům ukázáno, že stejně o děti přijdou.
Nefunkční vztahy jsou všude kolem nás a při jejich pozorování zjistíme, že všechny mají jeden společný bod - NEROVNOST. Běžný model ženy, která vaří, pere, žehlí, uklízí a je kdykoli sexuálně k dispozici, kdy muž potřebuje, vytváří jediný důsledek, žena je nešťastná, cítí se nehodnotná, nedůležitá, neatraktivní, nedokonalá a muž si jí neváží. Na druhou stranu, běžný model muže, bezcitného, logického, přísného, necitlivého, zodpovědné hlavy rodiny vytváří zase strach z tak obrovské zodpovědnosti, je schováván za na očko vystupující bezcitnost a žena si jej rovněž neváží. Vztahy staví na těchto modelem, jež říkají, že ten má být takový a dělat tyto úkoly a druhý má být takový a dělat zase tyto úkoly. Ptám se, proč? Není na čase, aby ženy byly ženami a muži byly muži?
Zkoušky, které v tomto období vztahy zažívají, otevírají odpovědi právě na tyto otázky. Skrze prožitky vyvolané těmito zkouškami se vztahy buď rozpadnou nebo přemění a nabydou jiných rozměrů. Každý z páru je veden k objevení hlubší podstaty svého já. Žena toho, že být služkou a továrnou na děti, není jejím úkolem. Muž toho, že být tím logickým, co zabezpečuje a je zodpovědný a tvrdý, není úkolem jeho. Vlastně ani muž ani žena žádné úkoly nemají. Ty si vytvaří ve své slepotě oni sami, ne jejich partner.
Vztahy se mění v rovnocenná partnerství. Symbiotická soužití. Spojení jin a jang, kdy žena je tím citlivým prvkem a muž tím logickým. Skrze otevření se citlivosti a prožívání otevírá žena srdce muže. Váží si jej za to, že je a miluje jej v takové hloubce, v které miluje sebe samu. Muž pookřává a zjišťuje, že může být sám sebou a nemusí se schovávat za citovou vyprahlost. Je pravdivý k sobě i ke své ženě. A žena si jej váží, protože už není jen loutkou na peníze, ale je bytostí, která ukazuje, co se v ní odehrává. Páry se mění, slučují, fungují jako celek. Nemají určeny role, doplňují se. Komunikují.
Ty, které k tomuto nedospějí, se rozloučí, protože žít v neštěstí se stává nesnesitelným. Proto děkujme za každou další zkušenost, za každou hádku, každé uvědomění a každý prožitek, jelikož jedině díky tomu si můžeme uvědomit naše nastavení a chyby, které činíme a to nejdůležitější - že vše, co se nám v partnerství děje je jen proto, že to my samy dovolíme, je to odraz nás samých. To, co nesnášíme na tom druhém, máme stejnou měrou také. To, co na druhém milujeme, je i naší součástí. Náš partner funguje jako dokonalé zrcadlo. Ještě předtím, než my si uvědomíme, jak to v nitru máme, partner nám to rychlostí světla zazrcadlí. Tak stojí za to si vážit toho druhého, protože ne každý by byl ochoten takovéto zrcadlení podstoupit. Ne zřídka je velice těžkým úkolem partnerem být a mnohdykrát by nebylo od věci nereagovat hned, ale uvědomit si, jak bych se zachoval/a sama k sobě, kdybych toto udělal/a, řekl/a. I tady platí to, co je mé, je i tvé. Doslova.
Ze srdce Vám přeji hodně štěstí, partnerství je aktuálním tématem až do června, tak do té doby máme co objevovat:)